Smontovat kuchyňskou linku je fakt umění Objednat

Tak jo, montáž kuchyně... to je teda někdy panečku fuška! Nejdřív se musíš probrat tou džunglí papírů, co ti lidi donesou jako návod ke kuchyňské lince. Mají tam nákresy, plánky, vizualizace, a teď se v tom čerte vyznej. No a když už se v tom konečně zorientuješ, zjistíš, že stěny jsou křivý jak paragraf a podlaha se vlní jak rozbouřený moře. To si pak člověk opravdu s chutí zanadává, než všechny ty skříňky srovná, aby to nějak vypadalo a pasovalo to k sobě.

Nejhorší je, když je v kuchyni pořád ta stará linka, kterou musíš nejdřív rozebrat, vykuchat a vyhodit. To je taky kapitola sama pro sebe. Člověk by nevěřil, co se v těch skříňkách všechno najde. Někdy tam jsou poklady, jindy zase pěkný hnusy. No a když je to všechno venku, musí se to odvézt na sběrný dvůr. Nejlepší si na to najmout vyklízecí firmu, než se s tím dřít sám.

No a pak všechno vyčistit, zadělat díry, zahladit, případně vymalovat a hurá na montáž. Vždycky se začíná se spodníma skříňkama. Ty se musí připevnit na zeď, a to tak, aby byly v rovině a to jak svisle, tak i vodorovně. Jenže jak jsem říkal, ty zdi jsou křivý, podlaha taky, takže si s tím musí člověk trochu pohrát. Někdy trochu víc pohrát. No a pak se ty skříňky musí jedna s druhou spojit k sobě. To se dělá různými spojkami, šrouby, kolíčky a svorkami. No prostě je s tím piplačka a často si musí člověk umět poradit selským rozumem, aby dokázal docílit toho správného efektu.

Pak přijdou na řadu horní skříňky. A to je vlastně ten samý proces, jako se skříňkama dole, jen jsou nahoře. Ty se musí pověsit na zeď, a to tak, aby byly v rovině se spodníma skříňkama. A to je taky kumšt, zvlášť když jsou ty zdi křivý. Důkladně dbejte na jejich navrtání a usazení. Musí fakt držet a něco unést. Potom se skříňky mezi sebou propojí a spojí, a je skoro vyhráno. No a když už jsou skříňky na místě, tak se může položit pracovní deska. Ta není nic levného, tak si dejte hodně záležet s jejím usazením. Většinou se skládá z několika kusů, který se musí taky spojit k sobě. To se dělá lepidlem a šroubama. No a pak se musí ta deska ještě oříznout, aby pasovala ke zdi a samozřejmě vyříznout díru na dřez. To je většinou taky piplačka.

Pak přijdou na řadu spotřebiče. Ty se musí namontovat do skříněk, které jsou na to určené a pak samozřejmě úspěšně zapojit. Opět, taky kapitola sama pro sebe. Každej spotřebič se montuje úplně jinak. Někdy se musí vyříznout otvor ve skříňce, jindy se musí použít speciální úchyty. No prostě to není, jako skládat stavebnici. Musí se u toho umět přemýšlet.

Jako další se musí důkladně namontovat dřez a baterie. Samozřejmě i napojit na vodu a odpad. Taky kumšt, který hned tak někdo nedokáže udělat. Dřez se musí usadit do otvoru v pracovní desce a utěsnit silikonem. No a pak se musí namontovat baterie a to tak, aby vše sedělo, těsnilo a fungovalo. Pak se musí ještě namontovat osvětlení. Osvětlení nad i pod kuchyňskou linkou. Někdy se montuje na zeď, jindy pod linku a nebo na strop. Tak jak kdo chce.

No a nakonec se musí všechno uklidit. Všude je prach, piliny, lepidlo, odřezky a suť. Dokážu po sobě uklidit, to jo, ale určitě ne jako uklízečka, která si dá fakt záležet. Je dobrý si na to někoho najmout. Mimochodem, je dobrý si najmout i na celkovou montáž kuchyňské linky někoho, kdo tomu rozumí a nedělá to prvně v životě. To by mohl být dost velký problém. Dělám už léta u